Linda Beniačová běží „napříč Šumavou"

Po krásné chladné noci strávené ve stanech na nouzovém nocležišti na Modravě, bylo v plánu přeběhnout do Strážného, který leží na okraji Národního parku Šumava ve výšce 834 m n. m. Čekalo nás 37 km. Byla jsem ráda, že delší trasy již máme za sebou a přehoupli jsme se do druhé půlky Rock Point běžecké výzvy. Ačkoliv únava všech byla vidět na oteklých ranních tvářích, všichni jsme se těšili na další den, nová místa, nové zážitky.

Naši pohodu ráno opět umocnili chutnou snídaní Bystrouš s Klárou. Radek mi k dobrotám, jako každý den, připravil namletou kávu. Bez ní ani krok, ani skok ...

Vybíháme rovnou po zelené do kopce směr Březník (1200 m n. m.). To znamená, že Filip, Mužajs i Radek jsou pár metrů přede mnou. Já si držím své pomalé tempíčko a kochám se. Třeba na Cikánské slati si připadám jako v pohádce. Rašeliniště, dřevěné lávky..., dělám nějaké fotky.

Kluci si zase musejí vykládat vtipy, protože jejich smích se nedá přeslechnut.  Na Březník to máme ještě 5 km do kopce. Uf. Pod vrcholem kluci zvolňují a dávají mi šanci, abych je dohnala. Na vrchol tak dobíháme bok po boku. „Za bukem“ čekají Kuba s Robem a fotí a natáčí jako o život.

Pecka rozhled! Před námi se otevírá široké horské údolí, za které by se nemusely stydět ani podstatně vyšší pohoří. Údolí na jihu uzavírá hraniční hřeben s vrcholem Luzný (1372 m n. m.). Nicméně, cesta na vrchol z české strany nevede – 1. zóna NP s nejvyšším stupněm ochrany přírody.

Na Březníku je budova, kde v minulosti byla strážnice pohraniční stráže. Dnes je tu chata s občerstvením a info středisko národního parku s expozicí spisovatele Karla Klostermanna. Krátkou pauzu všichni využíváme na doplnění energie v podobě tyčinek, sušeného ovoce a „traťových“ mixů Adventure Menu. Moc se nezdržujeme. Teplo úplně není. Radši valíme dolů podél Modravského potoka.

V týmu je stále veselo. Kluci valí další vtipy, občas si někdo odskočí za keříky. Ostatní popoběhnou a solidárně čekají a využívají čas na sdílení fotek na sociálních sítích. Cesta se brzy stáčí vpravo na žlutou turistickou značku a už zase funíme do kopce. Další pravá a červená značka. Kopec nekončí, před námi je Černá hora (1315 m n. m.).

Vrchol přebíháme a zastavujeme se až na vyhlídce nad Pramenem řeky Vltavy. Počasí má k ideálu opravdu daleko. Vidět není téměř nic. I blízký obzor zakrývají mraky.

Ztrácíme další těžce získané výškové metry a padáme k prameni Vltavy (1170 m n. m.). Tam alespoň nefouká. Pauza na fotky, pár mincí do studánky a hurá dál. Dneska je to jako na houpačce. Do kopce, s kopce. Momentálně už zase stoupáme. Další horská prémie je na rozcestí pod Stráží (1250 m n. m.). Pak už bude volněji. Vesměs s kopce a závěr etapy je spíš rovinatý.

Když je šance, vybíhám první, abych měla aspoň trochu náskok před klukama s dlouhýma a silnýma nohama. Občas běžím s Radkem, občas s Filipem, Mužajsem, ale většinou jsme po kupě všichni spolu.

Ve skupince je jednoznačně „nejukecanější“ Mužajs, který se snad ještě ani nezadýchal. Je to bezedná studna vtipů a veselých historek. K němu se občas přidá Filip a Radek také příliš nezaostává. Nemáme, kdy se nudit a myslet na to, že by byl nárok na únavu a zničená těla. Já jsem spíš tišší povaha, ze mě moc nedostanou.

Sbíháme do Bučiny (nejvýše položená osada v ČR, 1160 m n.m.) a pokračujeme na Knížecí pláně. Následující kilometry jsou pro mě asi highlightem celého výletu. Opouštíme divoké šumavské lesy a dostáváme se mezi nádherné nekonečně planiny a louky, do kdysi obydleného pohraničí, které dýchá historií.

Tomuto místu se říkalo Krásná planina, což je výstižné. Běžíme v tichosti, probíháme pozůstatky vesnic jako například Stodůlky, Žďárek, Josefov nebo Horní Světlé hory, které dnes připomínají ruiny staveb, vesměs zarostlé mezi stromy.

Když se otevře výhled do Německa na udržované domy tamních vesnic, bije do očí ostrý kontrast toho, co se na české straně hranice odehrálo. Každý uvnitř sebe vnímá zvláštní atmosféru těchto míst. Odnášíme si odtud silný vnitřní zážitek.

Blížíme se na konec dnešní etapy do nouzového nocležiště nad Strážným. Tady už je cesta rozbitá a lesy neutěšené. Kůrovec řádí. Dobíháme unavení, ale s úsměvem na tvářích. Další dávka za námi! Přivítání s naším podpůrným týmem, sprcha na čerpací stanici ve Strážném a hurá do hospody uhasit žízeň, zahnat hlad a hlavně sdílet dojmy. A že jich zase je! 37 km a 790 nastoupaných výškových metrů.

Linda

• Trasa: Modrava - Strážný, 3. etapa
• Vzdálenost: 37 km
• Převýšení: 790 m

Vystudovala pedagogickou fakultu, obor TV v Nitře. V současné době žije Linda v Brně, kde vede běžecký klub Running zone, kde se potkávají všechny věkové i výkonnostní kategorie běžců. Její prioritou při vedení běžeckých tréninků pro sebe i pro klubové svěřence je individuální přístup, široké znalosti fyziologie a sportovní zkušenosti týkající se nejen běhání. Od roku 2019 je také na seznamu terapeutů metody SPS (SM systém). Je  amabasadorkou značky Dynafit.
Facebook: https://www.facebook.com/linda.beniacova