Alban Levier a lezečky Ocún Oxi

Když jsme Albana objevili, lezl v Ozonech. Popravdě řečeno nás právě tímhle zaujal – týpek ve finále na závodech Svěťáku v boulderingu a má lezečky Ocún! Oslovili jsme ho. Po dvou letech spolupráce dnes Alban obouvá naše lezečky  Oxi S pro bouldering. Na vývoji upravené verze se i sám podílel.

S lezením začal Alban v jedenácti, v zájmovém kroužku. Ostatní děti brzy výkonnostně přerostl. Vzrůstem však nikoli, dneska měří metr sedmdesát a do dlouhých kroků se vrhá hodně dynamicky. Posouval se dál, začal závodit. Před pár lety se v rámci Světového poháru účastnil všech disciplín – boulderingu, lezení na obtížnost i na rychlost. Pak si uvědomil, že ho nejvíc baví boulderování a lano odložil.

Proč bouldering

Podle Albana je efektivnější, plně se soustředit na jednu disciplínu. No a bouldering mu přijde nejzábavnější. Výhod má podle něj víc: „Stačí ti lezky a maglajzák. Můžeš jít lézt kdykoli a vždycky potkáš kamarády. A nejlepší je, že se po tobě v boulderingu chtějí naprosto neuvěřitelné pohyby! Neustále přemýšlíš o nových metách, posouváš svoje hranice, děláš těžko představitelná dynama. Boulderový trénink je ohromně zábavný.“

A proč Oxi

Alban si Ozony vybral sám od sebe. Samozřejmě jsme se ptali, jak na ně přišel, co mu na nich sedí a co by změnil, kdyby si mohl nadiktovat, jak mají vypadat jeho vlastní lezky na míru. Tady jsou otázky a Albanovy odpovědi:

Jak jsi objevil Ozony?
Znal jsem Ocún díky bouldermatkám. Lezečky od Ocúnu mi pak doporučili v lezeckém obchodě S'cape přímo ve Fontáči. Párkrát jsem Ozony obul a byl jsem spokojený – přišlo mi tehdy, že je trh s lezkami dávno nasycený, a přesto se v jejich případě podařilo přijít s něčím inovativním.

Proč teď tedy lezeš v Oxi?
Strávil jsem v Ozonech celou jednu sezónu a přišlo mi, že jsou pro mě možná zbytečně rovné, chtěl jsem o trošku agresivnější tvar. Oxi v sobě mají pěknou křivku a navíc mají pružnější podešev. To z nich podle mě dělá dost dobré boty. Jsou navržené tak, aby se v nich dalo výborně patovat i špičkovat. Podle mě jsou docela dobře univerzální.

Myslím, že v nich můžeš dost dobře zalézt i na laně. Když lezeš s lanem, potřebuješ spíš měkčí podešev, protože nemáš tolik času na přesné umísťování nohou na stupy. Já obecně preferuji měkčí boty. Jenom čas od času potřebuji kvůli malým stupům ty tvrdé.

Svoje postřehy jsi sdílel s vývojáři v Ocúnu. Co jsi navrhoval?
Měkkou podešev, protože mi většinu času vyhovuje. Tvar se mi líbil tak, jak byl. Měkkost podle mě jednak zvyšuje komfort a taky umožňuje lépe vnímat kontakt se skálou.

Kolik párů lezeček vůbec za rok spotřebuješ?
Zhruba deset. Nové boty začnu nosit obvykle dva týdny před závodem, abych si na ně zvyknul a rozlezl je. Lezu valnou většinu času v měkkých lezečkách a navíc mám jeden tvrdší pár pro případ, že narazím na menší stupy.

Alban Levier (22) žije poblíž francouzského Fontainebleau. Mezi jeho nejtěžší tamní bouldery se řadí třeba Jour de Chasse (8c).  V boulderingu také závodí – loni byl v celkovém pořadí Světového poháru 11. a na Mistrovství světa skončil 12. (z kvalifikace postupoval na prvním místě, rozhodně pomýšlel na víc, ale to už se tak stává, že to někdy nevyjde). V průběžném hodnocení 8a.nu je nyní mezi boulderisty 10. Už dva roky je sponzorovaným lezcem Ocúnu.

foto: Tomáš Hejzlar a Maël Bonzom, Ocún