4. 10. 2018
Black Days 25–50 %
Na téměř vše
Vyhledávání
Potřebujete poradit? 379 200 777
(Po–Pá 8:00–16:30)
8. 8. 2018
Po trekařském dobrodružství pod Annapurnou jsme vítali další kámoše a dobré známé. Tentokrát jsme pro ně s místní agenturou připravili trošku náročnější program. Jednalo se o výstup na šestitisícový Mera Peak (6 461 m) a následný přechod sedla Ampulapcha pass ve výšce 5 845m.
Výstup na šestitisícový Mera Peak nepatří k tomu nejtěžšímu, co můžete v Nepálu „zdolat“. Ale patří to k tomu nejhezčímu, co můžete v Nepálu vidět a zažít. Myslím, že si to celá parta moc užila - hlavně tu zimu :-).
Měli jsme obrovský štěstí na počasí. Když jsme potřebovali, tak bylo aspoň jeden den hezky, i když velká kosa. Byli jsme rádi i za velkou pomoc od climbing šerpů na Mera. Bez nich bychom bezpečnou cestu s novým sněhem mezi trhlinama těžko hledali. Taktéž při náročném přechodu sedla si mákli všici. Prostě super parta bílejch ksichtů i šerpíků. Díky!!!
Jedna skupinka z Annapurna Treku nám odjela a nás čeká další dobrodružství s dalšíma kámošema. Lehká pochodová šestitisícovka Mera Peak. Ale přes krásné sedlo a opuštěným údolím Hinku.
Přivítací večeře. Zase se povedla výborná skupina. O zábavu bylo postaráno. Jen tak dál.
Se Subinem a Ongchhu Sherpou – naši dva nejbližší v Nepálu. Parádně nám všechny akce zajišťují a všichni, kdo se s nima potkali či s nima nějak spolupracovali, nechtějí jindy již nikoho jinýho. Včetně nás. Zajišťují nám osmitisícové expedice, ale i naše treky s kámošema.
Dva dni v Kathmandu vždy věnujeme památkám. Stojí to za to. Swayanbunath. 3 roky po zemětřesení nepoznáte, že se něco stalo.
Baktapur – jedno z královských měst v údolí Kathamandu. Další kouzelné místo. Sice trochu dál, ale za návštěvu stojí.
Docela čisto všude. Už zjistili, že to turisti mají rádi
Moudrá paní. Sice jsme s ní nemluvili, ale vypadá tak, že?
Po přistání v Lukle (prý jedno z nejnebezpečenějších letišť na světě) se vydáváme hned bočním údolím, mimo hlavní davy k Everestu. Odměnou jsou nám takové ranní výhledy od první lodže.
Tyto nosiče potkáváme až na cestě zpět, kdy se napojujeme na main trekařskou cestu na Kala Pathar a do základního tábora pod Everestem.
Nás čeká noční a dopolední výstup na ten náš kopec. Měli jsme štěstí na počasí. Sice hodně nového sněhu. Ale šlápli jsme to a hurá nahoru. První v letošní sezóně.
Vrcholovka všech. Musím pochválit. Mákli si, ale šťastní byli
Vrcholovka s Miri. Musím pochválit, ani si moc nemákla, ale šťastná taky byla. To asi kvůli tomu, že je se mnou :-)
Po sestupu nastává čas na testování Hannah stanu Hawk 2. V údolí směrem k Amplulatcha Pass žádné lodže nehledejte.
Pěkný domeček jsme si postavili. Dobrý útočný stan, lehounký. Pár vylepšení a bude světovej.
Usušit po ránu a hurá do sedla. Trochu čekáme podobný výkon a obtížnost jako na Mera, i když sedlo má necelých šest tisíc.
Domněnka se potvrzuje a přesto, že na Mera nebyly jumary třeba, tak tady za ně někteří byli moc rádi. Docela jsme se zapotili.
Ale ty výhledy při dlouhém výstupu stály za to. Letos jsme byli s pomocí našich šerpíků (díky za to) první skupina, které se podařilo projít. Asi 5 grup otáčelo.
Mačky jsou povinností. Dokonce se ze sedla i slaňuje. Kdepak to na treku máte. Moc se nám to všem líbilo.
Povinné modlitební praporky na vrcholku sedla a už jen dlouhý a to fakt dlouhý sestup do civilizace. Do první lodže.
Loučíme se tímto výhledem. Odpověď na častou otázku proč?
Text a foto: Honza „Tráva“ Trávníček a Miri Jirková
Čtěte také
Věrnostní klub
Získejte až 15% slevu a spousty dalších výhod
Slevy na nákup až 15 %
Na vrácení zboží máte až 14 dní
Slevy na naše služby až 30 %