Bezpečnost na ferratách a plánování ferratové túry

Existuje hned několik náročností, ale obecně nejde o příliš technickou disciplínu (například v porovnání s horolezením). Stačí dodržovat základní pravidla, používat selský rozum a chovat se ohleduplně. A túru si vždy pečlivě naplánovat.

• Plánování túry
• Počasí a jeho hrozby
• Ferraty s dětmi
• Obtížnost ferraty
• Hodnocení obtížnosti ferrat
• Tipy na ferraty
• Bezpečnost je na prvním místě
• Povinné vybavení
• Doporučené vybavení
• Použití prsáku na ferratách
• Zásady bezpečného pohybu na ferratách

U běžné turistiky se plánování vyplatí, u ferrat je to víceméně podmínkou. Začněte tím, že si najdete předpověď počasí, webkamery (například kvůli pozůstatkům sněhu) a co nejvíce informací o dané ferratě.

Plánujte jen ferraty takové obtížnosti, kterou zvládnete. Pokud nejste začátečníky, podívejte se na cesty, které jste už přelezli a podle jejich obtížnosti si plánujte další.

Časový plán je velmi důležitý hlavně u delších cest, nezapomeňte, že k cestě se musíte také dostat a pak sestoupit do údolí.

Pokud vás na ferratě zastihne déšť, bude to samozřejmě dost nepříjemné a kvůli kluzké skále a jistícímu ocelovému lanu také nebezpečné. S velkou opatrností to ale nějak dolezete. 

Pokud vás ale zastihne bouřka, máte velký problém - ocelové lano vedoucí v horách po hřebeni je ideální hromosvod. Zapomeňte na další mylné rady typu “odcvaknu se od lana a blesk se mi vyhne”. 

Nejlepší, co můžete za bouřky na ferratě udělat, je prostě tam vůbec nebýt.  

Důkladně studujte předpovědi počasí, nejlépe z více zdrojů (předpověď Alpenvereinu, Meteoblue a další). Na dlouhé túry vyrážejte brzy ráno (klidně ještě za tmy). Za nejisté předpovědi se do nich raději nepouštějte a volte menší a kratší cíle v údolí. Myslete také na to, že pokud dolezete na vrchol třeba do 3000 m n. m., bude tam rozhodně větší chladno, než v údolí. 

Při sestupu vás také může potrápit sněhové pole. Mezi další nebezpečí může patřit padající kamení uvolněné lezci nad vámi.

Velkou roli hraje také expozice trasy - při lezení cesty, která je vystavena jižnímu slunci, počítejte s výhní (dost tekutin a ochranného krému), naopak na severu může být chladněji a povrchy mohou zůstat déle mokré a kluzké. Je-li možnost zkrátit si nástup lanovkou, využijte ji. Totéž platí pro sestup, kolena vám poděkují.

Vyrážet na ferraty s dětmi, je stále více a více oblíbené. Myslete ale na to, že ferratové sety jsou bezpečně funkční až od 40 kg, a tak je nutné mít lehčí děti neustále na laně. Pokud si s lanem a technikou jištění zrovna netykáte, tak mrkněte na “dojištovací set” od Edelridu.
 

Krom vlastní bezpečnosti je neméně důležité taky to, aby lezení a ferratové túry obecně vaše děti bavily. Chcete přece, aby s vámi na ferraty vyrazily opakovaně a rády, ne? Volte túry s krátkým přístupem a sestupem (ideálně s dopomocí lanovky) a s atraktivním cílem v podobě horské chaty, soutěsky, vodopádu, flying fox atrakcí a podobně.

S obtížností opatrně - vždycky myslete na ferratovu túru jako celek včetně nástupu a sestupu a dobře zvažte, jestli na to máte. Zjistěte si, jestli jsou na ferratě nějaké možnosti úniku v případě, kdyby vám došly síly nebo přišla jiná komplikace, například zhoršení počasí.

Pokud se vydáte na nějakou kratší a sportovnější cestu (třeba obtížnost D) někde v údolí, ještě to neznamená, že jste připraveni vyrazit do celodenní „déčkové horské zajištěné cesty“. Když k ferratě musíte už během přístupu zdolat třeba 1 000 výškových metrů s „plnou polní“ na zádech, tak věřte, že vám to nějaké síly ubere. 

A pokud pak déčkový úsek bude mít několik desítek metrů a několikrát se během trasy zopakuje, tak se celková obtížnost výstupu dostává do zcela jiné dimenze.

Hodnocení obtížnosti zajištěných cest je hodně subjektivní záležitost a věřte, že Céčko na nějaké kratší “cvičné” cestě u nás v ČR, může být úplně jiné, než Céčko někde v Dolomitech, Rakousku či Švýcarsku. Snažte se o své plánované ferratové túře zjistit co nejvíce informací a nejlepší pak je, když máte možnost dát na rady a doporučení kamarádů a známých.

Pokud už se rozhodnete zkoušet extrémní obtížnosti (E – F), tak vždy pouze ještě navíc s horním lanem. Na začátku takových ferrat vás na to ostatně většinou upozorní cedule, že bez lana je lezení zakázané.

Na internetových fórech si dopředu zjistěte případná omezení, např. zavření ferraty kvůli sanaci nebo informace, že lanovka urychlující nástup nejede.

• 550 ferrat v alpské oblasti je popsáno v němčině na webu bergsteigen.com. Nejdůležitější je fotodokumentace a hlavně tzv. topo, podrobný nákres cesty s obtížností jednotlivých úseků a dalšími potřebnými údaji.
• Tištěné průvodce, které jsou dostatečně aktuální, pořídíte opět především v němčině nebo italštině.
• Zdařilý elektronický průvodce v češtině Nejlepší ferraty Švýcarska popisuje 24 vybraných cest v nejhornatější evropské zemi.

V tuzemsku i zahraničí najdete mnoho krásných ferratových cest různých obtížností

Abyste byli v bezpečí, nestačí mít správné vybavení v batohu - musíte jej také používat. Obzvláště zkušené lezce často svádí pokušení nejistit se důsledně na každém místě, nebo se někdy jistí pouze jediným pramenem setu.

Přilbu nikdy nesundávejte, padající kamení je nebezpečí, které nemůžete svým chováním ovlivnit.

Povinné vybavení je základ. Nezapomínejte ani na doporučené vybavení, hodí se.

Že musíte na ferratu mít správné ferratové vybavení, o tom žádná. Že je dobré mít kvalitní ferratovou obuv a ferratové rukavice a pořádné oblečení, to je také jasná věc. O své lezecké vybavení se hezky starejte (doma skladujte ve tmě a v suchu) a pravidelně kontrolujte jeho stav a životnost (před každým lezením!). 

• jistící set - podomácku vyrobené nebo improvizované jištění je nepřípustné.
• sedací úvazek:
  - pro děti raději celotělový,
  - při lezení s batohem větším než 20 l neváhejte použít kombinovaný (= sedací + prsní) nebo celotělový úvazek,
  - samostatný prsní úvazek je vyloučený!
• přilba - s certifikací pro horolezectví!
• lékárnička a ochranné prostředky proti slunci (kšiltovka, co padne i pod přilbu, krém s faktorem alespoň 30, tyčinka na rty.

Jistící set, úvazek i přilba musí splňovat bezpečnostní normy a být určené pro ferraty. Před každým lezením zkontrolujte stav vašeho ferratového vybavení.

Ferratový jistící set je opravdu jednorázový, tedy po jeho aktivování (vypárání) patří do koše a neexistuje žádná “home made” varianta, jak ho zpátky sešít a použít znovu.

Lékárničku mějte vybavenou na to, co vám reálně na ferratách hrozí. Tedy, že na vás spadne něco zhora, že spadnete vy sami. Řešit na ferratách budete především krvácející tržné rány, odřeniny a spáleniny.

Kromě povinného vybavení ale nepodceňujte ani to, které přímo nesouvisí s ferratami. Velmi důležitá je také vhodná obuv. Boty na ferraty mají svá specifika a věřte, že je velmi oceníte.

Minimálně čelovku, lékárničku, žďárák a termofólii, mapu oblasti a další orientační pomůcky, píšťalku, nějaké rezervní jídlo a oblečení a stříbrnou pásku “duct tape”, která spraví všechno, by měl mít v batohu každý. Navíc ve skupině by měl mít vždy alespoň jeden v batohu ještě lano (min. 30 metrů) a pár smyček, karabin a prusíků a nejlépe i nějakou kladku s blokantem. Hlavně by ale ten dotyčný měl lano umět použít a případně vyřešit základní krizové situace - dojistit méně zkušeného nebo slabšího spolulezce, umět základní způsob dopomoci a vytažení druhého, slaňovat a spouštět.

• Kvalitní rukavice určené na ferraty a odsedávací smyčka
• Nástup i sestup výrazně ulehčí trekové hole - trojdílné jednoduše připnete při lezení na batoh, karbonové jsou lehoučké
• Když jdete na ferratu s dětmi nebo začátečníky, vezměte si lano a materiál k jištění - uživatelsky komfortní je připravena sada pro jištění Via Ferrata Belay Kit od Edelridu, která ušetří jednak váhu a spoustu času

To je kapitola sama pro sebe a nutno říct, že použití prsního úvazku je mezi našinci celkem časté a pokud v Alpách potkáte někoho s prsákem, tak to bude s velkou pravděpodobností Čech. 

Jestli polezete s prsákem nebo ne, je ale čistě na vás. Ani jedna varianta není špatně. Pokud ho ale použijete, neoddiskutovatelně budete během lezení ve větším bezpečí. Prsák vám posune vaše těžiště výš, nehrozí vám pak při pádu přetočení vzhůru nohama a riziko případného úrazu hlavy nebo páteře je výrazně nižší.

S prsákem by měli vždy lézt začátečníci a děti, nebo pokud vyrážíte na extrémně těžkou ferratu nebo lezete s opravdu těžkým batohem.

Pojďme se podívat na hlavní zásady při pohybu na ferratě - to, co by měl dodržovat každý horal.

Tím nejzásadnějším je, abyste ani na okamžik nebyli bez jištění. Důsledné jištění po celou dobu cesty je podmínkou, jinak riskujete svůj život i životy ostatních ferratistů. Platí to samozřejmě i v jednoduchém terénu - může na vás spadnout kámen a bez zajištění může být i krátkodobá ztráta vědomí osudná.

Tip pro začátečníky: Zkušenější kamarád nebo vůdce vás může jistit lanem.

Až nebezpečně často se setkáváme s názorem, že “čistě” vylezená ferrata (lezec používá ocelové lano pouze pro jištění a rukama a nohama leze pouze po skále) je něco více, než když se lana chytnete. Omyl! Ocelové lano na zajištěných cestách slouží nejen k jištění, ale také k ulehčení vašeho postupu vpřed. Lano tedy používejte a buďte za něj rádi. Je tu pro vás a pokud si budete chtít užít volného pohybu pouze po skále, nazujte lezečky, navažte se na lano a vyrazte za skalním lezením. 

Zásadní bezpečnostní pravidlo, které se velmi rádo a často porušuje, je bezpečný rozestup. Na ferratě mezi vámi a dalším lezcem musí vždy být alespoň jeden kotvící bod ocelového lana (obvykle kolem 5 metrů). 

Pokud se ocitnou v jednom úseku lana dva lezci a ten horní spadne, “letí” vždy oba. V těžších úsecích myslete na to, že v případě pádu se jistící set vypáře a pomalu o dva metry prodlouží. Rozestup tedy rozhodně nepodceňujte a vynechte mezi sebou klidně i více úseků lana.

Pokud během prázdninového víkendu s dobrým počasím vyrazíte na nějakou opravdu populární ferratu, věřte, že podobný nápadu budou mít stovky lezců a budou se tam odehrávat různé věci (žádné rozestupy, předbíhání, stres). Takové kousky si radši nechte mimo víkend nebo hlavní sezónu anebo na ně vyražte alespoň opravdu velmi brzy ráno.

Pro bezpečný pohyb na skále je nutné v případě rušného pohybu osob na ferratě dostatečně komunikovat s lezci v blízkosti. Platí to hlavně pro přelézání klíčových míst (upozornění), předbíhání nebo vracení se (domluva).

• Pro vzájemné vyhýbání se osob si vždy vyberte vhodné, méně obtížné místo.
• Při vyhýbání se soustřeďte na to, aby bylo zachováno stoprocentní jištění. Nepřetržitě!

Zvlášť u dlouhých cest je důležité nasadit takové tempo, aby se taková cesta zvládla s dostatkem sil až do konce.

• Přelézt ferratu s fyzickou převahou je základním předpokladem bezpečnosti, s úbytkem sil jde ruku v ruce i snížení tolik potřebné míry koncentrace.
• Náročnosti cesty by měla odpovídat i četnost a délka přestávek
• Únavu snižuje i správný pitný a stravovací režim.

Vyrážíte na ferratu ve skupině? Ve větším počtu lidí se rozdělte do menších celků - menší skupiny jsou operativnější. Ve skupině by měly být optimálně co nejmenší rozdíly ve fyzické kondici a dovednosti členů. Neznamená to ale to, že vzniknou dvě skupiny profíků a nechá za sebou jednu skupinu lidí, kteří jdou na ferratu poprvé.

Pokud má skupina zůstat pohromadě, musí se přizpůsobit tempu nejslabšího člena. Myslete na to, že vytváření stresu a tlaku na slabší jedince může mít za následek i nehodu. Hecovat se můžete kdekoli jinde, na ferratě k tomu není prostor.

Když už na to dojde, rozhodně se nebojte zvednout telefon a zavolat si pomoc. Horská záchranná služba je v horách od toho, aby vám pomohla. Předem si zjistěte, jaké telefonní číslo je potřeba volat v jaké zemi (Rakousko 140, Švýcarsko 144, Itálie 118, Francie 112, Německo 112).

Až se budete na svoje cesty pojišťovat, důkladně si prostudujte pojistné podmínky. Některé pojišťovny vás totiž pojistí jen na ferraty nižší obtížnosti (např. do stupně C) nebo jen do určité nadmořské výšky (např. do 2 500 m. n. m.). A pokud máte v plánu vyrazit na ferraty opakovaně, mrkněte na členství v rakouském Alpenverein, které je pro časté cesty do hor velmi výhodné.

Foto: archiv Jakub Cejpek, Lukáš Klingora, Rock Point