Jedna z nejkrásnějších dálkových tras - Fisherman´s trail

Stezku, která je velmi dobře značená zeleno-modrými pruhy, je možné projít v obou směrech. Já s Nikčou jsme se na ní vydaly z opačné strany a začínaly jsme tedy v již zmíněném Lagosu. V průběhu putování krajinou se lze setkat na informačních tabulích také s označením Rota Vincentina. Ta v sobě spojuje několik typů stezek, ať je to cesta historická či okruhy, které můžete projít jako jednodenní túry. Její součástí je také Rybářská stezka, působící daleko malebnějším dojmem než historická stezka vnitrozemím.

Fisherman’s trail můžete absolvovat celoročně. Doporučenými měsíci jsou září až červen, prázdninové měsíce jsou nejméně vhodné, a to zejména kvůli horkému počasí. Nejoblíbenějšími měsíci mezi chodci jsou říjen a listopad – vše je stále otevřené a počasí je o něco příjemnější než v předchozích měsících. Celou stezku lze projít pohodovým tempem za 10 až 12 dnů, ale samozřejmě můžete na cestě strávit daleko méně času.

Terén je převážně rovinatého charakteru s občasným mírným stoupáním. Na každého, kdo se na pobřežní cestu vydá, čeká převýšení necelých 2500 metrů. Co činí chůzi náročnější, je brodění se poměrně hlubokým pískem, který budete zdolávat v prvních pár dnech, pokud vyrazíte z Porto Covo. Vzhledem k tomu, že se celý trail nachází ve dvou chráněných oblastech – v přírodním parku Parque Natural do Sudoeste Alentejano a Costa Vicentina, ve kterých je kempování ve volné přírodě zakázáno, je všemi oficiálními průvodci doporučováno využívat k přespání ubytovací služby.

Trasa celého trailu »

Na cestu není potřebné žádné speciální vybavení. Díky možnosti přespaní v hotelech a hostelech, které se nachází na konci každé etapy, postačí malý batoh a základní funkční vybavení. Doporučujeme dopředu naplánovat, kde budete chtít spát – v sezóně se může stát, že budou kapacity ubytování naplněné.

V případě, že se rozhodnete spát v kempech, počítejte s větší vahou v batohu kvůli vybavení na nocování venku. My jsme vyzkoušely obě varianty. Nakonec jsme nejvíce využívaly kempy, které se také nachází téměř v každém městě a mimo sezónu nejsou vůbec drahé. Za mě mohu doporučit např. ekokemp v Salemě, který má opravdu krásnou atmosféru.

Z vybavení při letním přechodu se nám osvědčily lehké, trailové běžecké boty, funkční oblečení do slunečného počasí, ale také teplejší vrstva na chladnější večery a rána. Vlastně to samé, co jsme si balily na přechod části GR11. Určitě je důležité přibalit si s sebou ochranu před sluníčkem v podobě SPF krému, pokrývku hlavy a sluneční brýle. V případě, že se na stezku vydáte v nejteplejších měsících, tak jako jsme to udělaly my, doporučujeme vyrážet brzy ráno za příjemných teplot. To proto, že je po cestě nedostatek stinných míst pro odpočinek a brzkým startem zvládnete celou, popřípadě část plánované etapy, projít bez vysilujícího přímého slunečního svitu.

Ve městech a vesnicích nejsou žádná veřejná pítka, tak jak tomu je ve Španělsku. Není zde ale žádný problém se získáním vody – lze ji doplnit či koupit v restauracích a barech, které se často nachází přímo u pláží. Pokud chcete cestu absolvovat bez potřeb na vaření, můžete se stravovat taktéž ve stravovacích zařízeních podél trasy. I na malé vesnici najdete minimálně jeden obchůdek vybavený základními potravinami. Není tedy třeba nosit v batohu zásoby jídla na několik dní. Často bývají poměrně slušně vybavené také minimarkety v kempech.

Jak je z předchozích informací patrné, cestu můžete pojmout nízkonákladově, anebo z ní udělat verzi pro „fajnovky“, kdy se budete stravovat v místních kavárnách a restauracích a hlavu po cestě složíte v ubytovacích zařízeních. Dokonce můžete využít službu, která nabízí přepravu bagáže na vámi dopředu zvolené místo.

Ačkoliv vás celý trail, vedoucí podél krásného a chladného Atlantiku, svadí k pravidelnému osvěžení, myslete na to, že se na plážích nenachází žádné veřejné sprchy. My jsme potkaly pouze jednu v Lagosu a při naší smůle zrovna přestala téct.

Důležité je také zmínit, jak funguje místní doprava. V Portugalsku je obecně dobré autobusové a vlakové spojení mezi jednotlivými městy. Pokud se budete přepravovat autobusem, nejčastěji budete volit národního dopravce Rede-Expressos. Doporučuji rezervovat v předstihu jízdenky přes jejich online portál. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že vás bez dopředu koupené jízdenky na palubu autobusu nevezmou.

Na přejezdy mezi většími městy budete moci využít mezinárodního přepravce Flixbus. My jsme se s ním přepravovaly na začátek naší cesty. Z Lisabonu jsme ze zastávky Lisbon Oriente přejely na centrální autobusovou stanici Terminal Rodoviário de Lagos, kde jsme se hned pár minut chůze od terminálu, napojily na zeleno-modré značení. Pro cestu z Porto Covo do Lisabonu lze využít autobusové spoje od národního dopravce.